Friday, November 25, 2011

Zážitky praktikanta Martina Mutschlera v týmu Plzeň 2015

Jako praktikant v Evropském hlavním městě kultury

Od té doby, co jsem v Plzni, nyní jsou tomu již téměř čtyři týdny, se ptám sám sebe, které místo se mi v tomto městě líbí, nebo bude líbit nejvíce. Tato myšlenka je jako úkol, který jsem si přinesl z domova. Vidím před svým vnitřním okem lidi - místní, dříve cizí, kteří se stali domácími, kteří vyprávějí o svých nejmilejších místech, zatímco kamera mého vnitřního oka, má tyto lidi před objektivem. Je to  film podle jednoduchého scénáře.

Když si sám sobě položím otázku, připadá v úvahu hned vícero míst  a to je víc než jsem sám očekával, přece jen jsem byl vůči tomuto městu skeptický. O která místa se jedná, to není tak důležité, to by bylo v nejlepším případě turisticky zajímavé (k tomu se ale tato moje místa vlastně nehodí). Čím se vyznačují, to ale nesmím zatajit: Díky jedinečnému, tajuplnému spojení starého a nového, pro a proti,  díky prostoupeným vrstvám z břidlice, času a vypracovaného listového těsta; místa transitu, kde by člověk chtěl zůstat: nádraží, mosty, břehy; v pohledu: komíny, voda, stromy a drobení fasád.

V roce 2015 bude Plzeň Evropským hlavním městem kultury a toto datum je jako hvězda na nebi, za kterou jdou Tři králové. I kdybych to vyjádřil méně pateticky, zůstane  na jazyku chuť utopie, pocit, jako když se malé kolečko v ani ne tak velkém soukolí propracovává k něčemu, co ještě není konkrétní, ale jako ona chuť je cítit teprve na jazyku. Hlavní město kultury je úkol, který je teprve třeba polknout. Město přestavuje, renovuje, vyzbrojuje, méně  své budovy, ty "němé svědky", o nichž se stále mluví, méně to viditelné, spíše ono opotřebené, kouzelné slovo: kultura. Otevře se jeden městský prostor a otevřou se oči pro potenciál tohoto města a pro to, co ukazuje za tento potenciál, na něco většího, co snad mnozí pojmenují jako evropské. Plzeň, skrytě evropská, se stane oficiálně evropská. To velké a malé se má spojit, to staré aktivovat v novém.

A mezitím pořád vidím obrazy, před mým vnitřním okem: trojúhelníkový pruh trávy mezi kolejemi, zelenou příď pro nádraží Jižního předměstí. Nebo most na mé denní cestě do práce. V pohledu: auta, asfalt, parkovací budova. Ale také řeka; úhor, věže a svatí.

Martin Mutschler 

Poznatky Yvony Kreuzmannové z konference European Culture Congress ve Wroclawi

Ve dnech 8. – 11. 9. 2011 se umělecká ředitelka projektu Plzeň EHMK 2015 Yvona Kreuzmannová zúčastnila mezinárodní konference European Culture Congress ve Wroclawi. S kým jednala, co si přivezla za poznatky a jak prezentovala projekt Evropského hlavního města kultury?

Co jste si odnesla z příspěvků konference?
Zaujal mě například příspěvek filmového režiséra Istvána Szabó na téma Kultura jako životní potřeba a její význam v lokálním kontextu. Zcela zásadní byl blok o nastavení správného fungování projektu EHMK: základ projektu by měl vycházet z identity města, jeho specifik a hlavně lidí – především z neziskového sektoru.  Se svěřenými prostředky je třeba zacházet s vysokou odpovědností;  důležité je posílit kulturní systémy a nové vazby, systémy vícezdrojového financování a spolupráce na dlouhodobé bázi – tyto mechanismy jsou mnohem důležitější než samotná čísla o růstu cestovního ruchu v daném roce. Skutečná změna je vždy dlouhodobým procesem. Přináší nové přístupy a dynamiku změn, otevírá se nová cesta jak využít kreativní energie…
Z toho také vyplynul důležitý závěr pro politiky: kultura není luxus! Oproti současným trendům nelze škrtat nejdřív v kultuře, je třeba si uvědomit, že kultura je ekonomicky návratná zvláště v oblasti zaměstnanosti. Strategie 2020 by se měla dívat na Evropu jako kulturní a kreativní centrum světa.
Zajímavá byla také informace o tom, že během polského předsednictví EU byl mezi tamními aktivisty a politiky podepsán „pakt pro kulturu“ s mottem: arts for social change!, jež se posléze stalo se i tématem předsednictví Polska.

S čím jste na konferenci vystoupila Vy?
Můj příspěvek se týkal šance zlepšit image celé naší země v Evropě díky projektu EHMK. EU nominovaným městům může pomoci tlakem na národní vlády, aby uznaly význam EHMK, braly projekt vážně a podpořily více nezávislý neziskový sektor. Je třeba ukázat, jak je důležité investovat do lidí a směrovat čerpání strukturálních fondů na kulturní a vzdělávací infrastrukturu s komunitní a vzdělávací funkcí. Nezbytnou podmínkou úspěchu jsou dobře promyšlené investice s nízkonákladovými a ekologickými provozy, nikoli megalomanské stavby institucí, jejichž provoz pak zahubí nezávislou kulturu, místo aby projekty EHMK umožnily její rozkvět.

S kým a o čem jste ve Wroclavi jednala?
V rámci konference jsem absolvovala osobní jednání s několika důležitými zástupci evropských sítí a institucí, např. s paní Nele Hertling o spolupráci s A Soul for Europe na Den Evropy v Plzni, panem Robertem Palmerem řídícím oblast kultury v Radě Evropy o případné spolupráci s Plzní jako člen Honorary Board. Měla jsem šanci promluvit i s paní  AndroullaVassiliou EU komisařkou pro vzdělání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež, a také s europoslankyní Doris Pack, která je předsedkyní Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentiu a pracovní komise „A Soul for Europe“. Se zástupci  EHMK 2016 Wroclaw a San Sebastian a EHMK 2012 Maribor jsme jednali o společné strategii vůči EU v otázce posílení možností čerpat z evropských fondů pro EHMK a strategie k otevření EU fondů po roce 2014 více kultuře.