Friday, October 24, 2014

Forum 2000 v Plzni – Nespokojená demokracie: čtvrt století od železné opony a Tchien-an-menu

Kultura jako hlas protestu
15. října v Plzni (KD Peklo, Nebe coffee & bar)

Akci zahájil v 18:15 hodin moderátor akce Dalibor Hapl z organizace Člověk v tísni. Představil program večera, věnovaný promítání dokumentu pojednávajícím o lidských právech na Kubě a hip-hopu jako prostředku protestu a následovně diskuzi s uznávaným rapperem pod jménem BONUS o významu rapu a hip-hopu ve svobodné zemi. Dále moderátor představil pořadatele akce – Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury a Fórum 2000, které do Plzně zavítalo již potřetí. Hosty večera byl Martin Hůla (Bonus) a Jakub Doubrava.



Následovalo promítání filmu Cuba libre, film trval přibližně 60 minut.
Po promítání moderátor vyzval hosty k zahájení debaty. Položil jim několik dotazů, nad nimiž se rozvinula diskuze, do které se zapojilo i publikum.



V úvodu oba hosté debatovali o vlastních prožitcích a dojmech z promítaného filmu. Bonus hovořil o složitosti situace na Kubě, kde popularita dané kapely souvisí přímo s psaním textů. Rappeři zpravidla touží vždy po něčem, co je pro ně momentálně nedostupné. Když pak dostanou, co chtějí, touží opět po něčem novém. Přirovnal situaci na Kubě k situaci v České republice před 25 lety. Mluvil o kubánském spisovateli a jeho názoru, že pokud budou moci dělat svou hudbu legálně, lidi to přestane zajímat.


Jakub Doubrava hovořil o důležitosti upozorňovat na dění na Kubě, i přes velkou geografickou vzdálenost nemůžeme být k tomuto tématu lhostejní. Mluvil o rizicích, která jsou na Kubě spojena se svobodou projevu. Naopak ve svobodných státech je podle něj situace složitější. Každý si může dělat, co chce. Po revoluci byli lidé euforičtí, ale např. Karel Kryl byl už tenkrát skeptický, mluvil o tom, co nastane. Dnes se v České republice potýkáme s lhostejností. Je důležité pojmenovávat věci a problémy. Mluvil také o provokaci, kterou počin kubánských rapperů je.



Další dotaz směřoval k úloze rappu 25 let od revoluce v České republice. Bonus zdůraznil nutnost hovořit o tomto tématu v širším kontextu. Rapp vznikal jako sociální záležitost, do jisté míry podprahová. Pro lidi z ulice to bylo chytlavé, rapp mohl dělat každý. Nyní z rappu tento faktor vymizel, chytil se ho byznys, už to není kultura, ale zboží. Spousta lidí, kteří se tváří jako více umělečtí, často předvádí jen určitou pózu. Devizou tohoto žánru je srozumitelnost, dá se toho hodně říct a je tomu dobře rozumět. Český rapp má zvláštní paralelu s country. Je to stejně nereálná a absurdní věc (akorát je to teď moderní).



Jakub Doubrava na tuto myšlenku navázal. Dle něho je základ rappu v tom, že člověk má určitou zkušenost, dokáže pojmenovat věci a předat své myšlenky dalším lidem (protest song). Uvedl také přirovnání k Francoisovi Villonovi – rebelovi, který dle něj poukazoval na problémy své doby. Významný kritériem pro to, aby lidé poslouchali rapp je v tom, že autor musí být originální, musí využívat vlastní formou a jazyk. Pokud člověk rappuje o svých vlastních problémech a stylově se oblékne, nemá to žádnou hloubku.



Podle Bonuse je Rapp žánr s jasně vymezenými pravidly, je konzervativní. Není to tak odvazové, jak si dost lidí myslí. Většina lidí poslouchajících hiphop není moc tolerantní k odchylkám od standardu. To, co se děje v hiphopu momentálně, nikdo v ČR bohužel příliš nereflektuje.
Dále probíhala diskuze na další témata, jako například romská komunita v ČR či úloha rappu v současné situaci v ČR a jeho budoucnost.