Umeå: nejprovinčnější evropské město kultury

Presstrip do švédského Evropského hlavního města kultury 2014? Oslava letního slunovratu, ochočení losi, netradiční kultura původních obyvatel Laponska… super, jedu!

Mé nadšení z pozvání od organizačního týmu Umeå 2014 nezkalil ani fakt, že z téměř třicetistupňového tepla v Čechách odlétám na sever, kde léto vítají pod deštníky při deseti stupních. Místním to však divné nepřijde a statečně piknikují na mokré trávě, zpívají a tančí folklór kolem májky s květinovými věnci na hlavách, čímž si letní atmosféru prostě vytvoří. Světlo je tu i dlouho po půlnoci, a když mezi mraky přeci jen vykoukne slunce, atmosféra je kouzelná.

Přesto musím přiznat, že má očekávání byla v lecčems mylná. Když se na letišti ve Stockholmu doptávám věncem okrášleného mladíka v tričku s logem „informace“ na přestup do Umey, vyslovujíc to hezky česky, napřed hledí nechápavě, načež mu svitne: „aaa, Ymeo? a co tam?“ O Evropském hlavním městě kultury 2014 neslyšel, což zcestně omlouvá tím, že je mu teprve dvaadvacet…

Na vnitrostátním letišti v Umee si faktem, že přijíždíte do místa dění kulturní „olympiády“, už můžete být jisti. Červené srdce s úsměvem vás vítá nejen u příletu, ale i v ulicích města, na stromech i v tvářích místních lidí. Právě ti vytváří většinu programu sami. Vítání léta „Midsummer“ je především v jejich režii. Ať už jde o sportovně-hudební slavnost, při které místní atlet skáče do výšky za doprovodu speciálně zkomponované skladby osmnáctičlenného orchestru a juniorské basketbalistky driblují do rytmu koncertu operní filharmonie, nebo vztyčení májky na folklorní slavnosti slunovratu, až po tradiční přehlídku sborového zpěvu. Samotní organizátoři z týmu EHMK s koordinací moc práce nemají, vše probíhá tak nějak samospádně, někdy na můj vkus až příliš lokálně.

Umea má kolem sto dvaceti tisíc obyvatel, zajímalo by mě ale, kde všichni jsou?? Recepční v hotelu vysvětluje, že jsme přijeli v době, kdy všichni z města odjíždí slavit na venkov nebo jsou doma s rodinami. Většina barů a hospod je zavřená. Oproti zahájení, které do ulic navzdory chladnému počasí vytáhlo padesát tisíc lidí, se největší letní slavnosti zúčastní dle mého odhadu sotva pětistovka. Je to roztomile sousedské, ale nejsem si jista, jestli má program co nabídnout i turistům …

Přesvědčí mě o tom návštěva místních kulturních institucí. Navzdory skromné velikosti se Umeå pyšní skvělým muzeem regionální historie (Västerbottens Museum) a laponské kultury (Tráhppie), jakož i soukromým muzeem kytar s největší sbírkou elektrických kytar na světě, včetně cenných kousků v ceně mnoha milionů korun (Guitars – the Museum). Milovníci moderního umění ocení výtvarnou galerii Bildmuseet, která kromě zajímavých expozicí nabízí čistou skandinávskou architekturu a jedinečné výhled na řeku protékající centrem města. 

Na své si přijdou také v parku soch (Umedalen Sculpture Park) na okraji města, nabízející stálou výstavu 36 instalací ve veřejném prostoru. Jde o díla švédských i zahraničních umělců, považovaná za jednu z nejlepších open-air galerií v Evropě.

Kdo má rád klasické turistické atrakce, určitě zavítá na 70km blízkou farmu Älgens Hus s ochočenými losy. Elegantní dvoumetrová zvířata se pasou v oboře, ale na přání vás majitelé vezmou přímo mezi ně. Po podrbání jejich hebkého paroží v restauraci můžete ochutnat losí guláš nebo zakoupit sýr z losího mléka.

Zbývá už jen objevit nějakého Laponce a nechat si od něj přiblížit jejich přírodní filozofii. Ale protože se podle odhadů k této minoritní národnosti hlásí jen necelých dvacet tisíc obyvatel Švédska a tradičnímu životu v dřevěných chatičkách napůl zakopaných do země a kočujíc spolu se stády sobů již dnes neholduje nikdo, musíte se spokojit s laponským odkazem ve formě hrdelních zpěvů na DVD a ručních výrobků, prodávaných v muzeu. Snad se díky rostoucímu „národnímu uvědomění“ podaří jejich starověký jazyk a hluboký vztah k přírodě zachovat, zvlášť v kontextu davidogoliášského boje proti komerčním těžařským společnostem. To sice projekt hlavního města kultury zajistit nemůže, ale už to, že se o nich zbytek Evropy dozví, považují místní organizátoři za důležité.

Na závěr ještě jeden tip pro skandinávské fajnšmekry: pokud vás bavila trilogie Milénium od Stiega Larssona, vězte, že se narodil právě v Umee. Při procházkách po okolí si můžete připomínat temný děj jeho detektivek, a pokud byste zatoužili expresionistický zážitek vyšroubovat do extrému, nenechte si ujít antickou hru Elektra od Richarda Strausse v podání místní opery NorrlandsOperan. Open air uvedení 14.-23. srpna na 200m dlouhé scéně si vzali do parády portugalští scénografové La Fura Dels Baus. Že o krev nebude nouze, uvidíte sami: ukázka Elektra

Mirka Reifová,

PR manažerka týmu Plzeň 2015

Read More

V Třeboni se pootevřela vrátka do Zahrady

Letošní mezinárodní festival animovaného filmu - Anifilm je za námi a kromě báječných krátkých, dlouhých i studentských filmů, přinesl ochutnávku z připravovaného kybernetoskopu Zahrada. Ten bude k vidění v Západočeském muzeu od 24.února do 24.května v roce 2015.

Co konkrétně se pod podivným slovem kybernetoskop skrývá? Jedná se o interaktivní projekt Jana Trnky a Matyáše Trnky, kteří se rozhodli vdechnout kouzelné knížce jejich otce a dědečka Jiřího Trnky život a přenést ji z knižních listů do formy audiovizuálního díla. Nechtějí však přenést pouze obrázky a text a obklopit jimi diváka. Chtějí vytvořit hru, do které je návštěvník zcela interaktivně zapojen.

Západočeské muzeum proto za necelý rok promění plochu několika set metrů čtverečných ve velkokapacitní audiovizuální stroj plný překvapení. O tom, že bude pohlcen nejen malý, ale i velký divák se každý jistě přesvědčil právě v Třeboni, kde se každému, kdo chtěl navštívit kino Světozor, postavil do cesty velký zahradní trpaslík. Nebyl to ale jen tak obyčejný trpaslík. Byl to plně funkční trpaskop! Ještě nepatentovaný vynález autorů, pomocí něhož jste vstoupili do hlavy trpaslíka a odhalili tak jeho sen. A že měl trpaslík po dobu festivalu spaní neklidné nebylo pochyb! Velcí, malí (ti obzvlášť), všichni chtěli nahlédnout. Někdy se dokonce stála i fronta!

Kromě trpaskopu v útrobách Zahrady, ukryté v Západočeském muzeu, najdeme i jiné vynálezy jako kočkodrom, slonograf nebo štěkafón. Obyvatelé Zahrady k nám promluví ale také skrze animace, filmové triky a projekce. Kdo najde odvahu a vstoupí, musí počítat s nejrůznějšími nástrahami a dobrodružstvím, které tam na něj čeká. A když budete pozorným odvážlivcem, slibují autoři i setkání s „moudrou“ velrybou.

Trnkova Zahrada nepřestane okouzlovat generace současné ani příští. Propadněme tedy jejímu kouzlu příští rok společně v Plzni!

Michaela Režová

stážistka v týmu 2015

odkazy:

http://www.zahrada2.cz/

https://www.facebook.com/zahrada2

fotografie: Tomáš Urbánek

Read More

From France to the Czech Republic

This is after a twelve hours trip through France, Belgium, Germany and the Czech Republic, that we ( two Czech friends of mine and I ) arrived at 10 pm.  Before my stay, I looked for some information about the city where I would live in, and I could already see that I was well in Plzeň because I recognized the gigantic and marvellous Cathedral of St. Bartholomew which is in the middle of the main square.

Several bars and restaurants were open, so I decided to savour the most known product of Plzeň. This is, of course, the Pilsen Urquell beer which is still nowadays brewed in Plzeň. The friendly barman could speak in English, so it was easy to command something, moreover he advised me which beer I should drink for the first time. There, some very welcoming people had interest for me, I like to think that was because of my accent or my friendly face, but who knows ?

I discussed with a couple which loves to travel all around the world, they had already visited some parts of France and they suggested to drive me home. What a good surprise ! I knew someone for one hour and we have already built a friendship. My adventure in Plzeň had just started.

By going through the city, in addition to the stunning Gothic and New Renaissance style houses and buildings, I can notice some colourful advertisings on walls, trams, buses and boards. There are two major events which are Plzeň 2015 and Majales. Plzeň will be one of the European Culture Capital the next year but some events have already begun. You can see what will happen every day on the different social networks and apps. If you don't have means to know it at home, there is always all information in trams about Plzeň 2015. I find it quite good, you can always be in the know about what will happen in town.

Thanks to strolls in narrow streets, you can find an unexpected event, such as a concert of Michal Röhrich and his three bands on Saturday just after the well known competition Porta. Or you can meet a group of foreigners with a tourist guide at 9 pm and to get on well with them or to face a ray of sunlight setting on the top of Plzeň.

Then, I cannot speak about the Czech Republic and in particular Plzeň without saying how surprised I was when I saw prices in restaurants, shops and supermarkets. One Euro correspond from 25 to 27 Czech Koruna, so the second day, I went to a restaurant with a friend, and we paid 15 Euros for both of us. That is the normal price for one person in France or Germany.
I'm so excited to see where the next step will take me.

Matthias

Read More

Fakultu designu a umění rozechvěli artisté

Pod pokličku připravované mezinárodní inscenace nového cirkusu Veroniky Riedlbauchové WaYting mohli nahlédnout diváci ve středu 9.dubna večer v divadle Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Tvůrci z Čech, Francie, Itálie a Švýcarska ukázali představení, na kterém pracovali v rámci desetidenního rezidenčního pobytu právě na FDU. A to za podpory organizace Cirqueon a Plzně 2015.

S představením se tým chystá po Velikonocích do Belgie. Představení je totiž součástí  soutěže v rámci CircusNext, organizace která představuje současný nový cirkus. Jedná se o soutěž 134 projektů, z nichž nyní 15 usiluje o postoupení mezi nejlepších 7, které budou dále pokračovat rezidenčními pobyty. O tom, jaká představení postoupí, se rozhodne v průběhu příštího týdne v již zmiňované Belgii. S hotovými prezentacemi se pak artisté představí v rámci programu Plzně 2015 v příštím roce.

Pod režijní taktovkou Veroniky Riedlbauchové se představili čtyři artisté:Breno Caetano, Nahuel Desanto,Quido Vaccarezza a Joachim Ciocca.  Ukázali kousky žonglérské, akrobatické, jízdu na jedno kolce i akrobacii na laně. Všechny prvky se na sebe navzájem volně vrstvily a prolínaly se. To vše v představení, jehož nálada na mě nepůsobila příliš radostně, ale spíš úpěnlivě, se silným psychickým podtextem. Artisté dokázali vtáhnout diváka i přes to, že nebylo laděné radostně a nebylo samá legrace. Vtahovalo diváka spíš opačným způsobem. Útočilo na jeho psychiku a lákalo ho jak svým zvláštně narušeným rytmem, tak i svou úpěnlivostí. Rytmus představení byl v průběhu stále narušován. Pospolitost směřovala k rozpadu a prvky svým opakováním dělily a opět stmelovaly celek na individuální příběhy. Pozitivum vyvažovalo negativum. Pomalý rozjezd byl vystřídán divokým tempem, které přecházelo opět do klidné polohy. Představení jako by celé pulzovalo. Způsobovalo náhlou tíseň i uvolnění. Občas mi artisté navozovali až pocit jakési psychiatrické léčebny, ve které jsou si všichni navzájem lékařem i pacientem. Prvek lana jakoby přinášel klid tomu jednotlivci, který po něm stoupal a nacházel tak uvolnění. Působil naplněn dosahovaným cílem – vrcholem. Ostatní jakoby mu v dosažení cíle a klidu bránili nebo naopak pomáhali. Nechci se příliš rozepisovat o mých pocitech z vystoupení, každý by to viděl jistě jinak. Líbil se mi však pro mě atypický přístup ke zpracování takového představení a artistům držím palce!

Michaela Režová
stážistka v týmu Plzeň 2015

odkazy: 

o akci na webu Plzně 2015 - http://www.plzen2015.cz/cs/akce/zaverecna-prezentace-cirkusove-rezidence

CIRQUEON - http://www.cirqueon.cz/cs

CircusNext -  http://www.circusnext.eu/circusnext/en

fotografie: Matěj Macháček (FUD) a Václav Šváb (Plzeň 2015)

Read More

Plzeň Meets Mons: Ahoj! Bonjour!

Vcházím do budovy Gymnázia Františka Křižíka v Plzni a první, koho potkám, je vysoký mladík prozpěvující si písničku ve francouzštině. Vydám se po schodech za ním a společně dojdeme do společenské místnosti, v níž už se vesele vítá několik studentů belgické střední školy Ecole du Futur se studenty Gymnázia Františka Křižíka. Postupně přicházejí další a zanedlouho se objeví i všemi oblíbený učitel angličtiny Vašek Zelenka a usměvavá paní ředitelka Šárka Chvalová. Představí se program dne, diskutuje se o již proběhlých dramatických workshopech a v neposlední řadě i o formě a obsahu závěrečného kabaretního vystoupení.

Tak začal den 18. března na Gymnáziu Františka Křižíka pro asi dvacet mladých lidí narozených okolo roku 1995. Studenti se nesetkali poprvé – znali se už z prosince, kdy se česká skupina vydala na týden do belgického Monsu, taktéž držitele titulu Evropského hlavního města kultury pro rok 2015. Mladí lidé se tady vzájemně poznávali a seznamovali skrze různé dramatické workshopy, vedené především Šárkou Chvalovou a Vaškem Zelenkou. Zde se také zástupci obou škol domluvili, že belgičtí studenti přijedou v březnu do Plzně, kde začnou pod vedením Viléma Dubničky společně pracovat na divadelním představení.

Program v Plzni pro zahraniční studenty, ubytované v hostitelských rodinách, sestával z dopoledních a odpoledních divadelních workshopů (celkem 5,5 hodin denně) a doprovodného programu zaměřeného na neformální poznávání Plzně. Během workshopů spolu se svými českými protějšky zpívali, hráli na hudební nástroje, řídili se cennými radami Viléma Dubničky, ale nebáli se ani improvizovat. A hlavně si to všechno pořádně užívali.

Také zpočátku překonávali jazykové bariéry – veškerá komunikace na „jevišti“ i mimo něj se odehrávala v angličtině. Všichni jsme se však shodli, že za těch pět dní, kdy na závěrečném představení intenzivně pracovali, udělali velký pokrok. „Práce s mladými lidmi je vždy zajímavá, mají toho totiž v sobě hodně, čím nás mohou obohatit, pobavit, přimět k zamyšlení. A je dobrodružství to v nich objevovat a dále s tím pracovat,“ komentuje spolupráci se studenty paní ředitelka Chvalová.

Cílem projektu „Plzeň Meets Mons“ je představit vzájemné prolnutí dvou odlišných kultur prostřednictvím divadla. Mladí lidé by v této kabaretní performanci měli vyjádřit, jací doopravdy jsou – v čem jsou stejní, v čem se liší, jaká mají očekávání, sny, obavy. Nechybí zde samozřejmě ani prostor pro humor a nadsázku, která je v podání studentů dle slov Viléma Dubničky „téměř divadelní“. „Já doufám, že se nám podaří dokonat cestu od toho „dramaťáku“, kdy se studenti dozvídají prostřednictvím divadla něco sami o sobě, k tomu divadlu, které by mělo spíš prostřednictvím herců daného představení říkat něco divákům. To je vlastně teď náš cíl,“ sdělil mi po pátečním vystoupení.

Spolupráce bude pokračovat na podzim tohoto roku, kdy studenti GFK opět vyrazí na týden do belgického Monsu a budou dále pracovat na společném představení. To se má skládat z jednotlivých scének narážejících na kulturní odlišnosti, vstupů odhalujících vizi budoucnosti těchto mladých lidí, nebude chybět ani hudební doprovod a společná píseň. Finální podoby se dočkáme na počátku roku 2015, kdy proběhnou závěrečná kola příprav a studenti se svým „kabaretem“ vystoupí v obou městech, Plzni a Monsu.

Sami studenti si těchto výměnných pobytů, založených na mezikulturní spolupráci prostřednictvím divadla, cení a velmi si je užívají. Na otázku, co se jim na projektu líbí nejvíce, mnozí odpověděli, že právě možnost vytvářet svoje vlastní divadelní představení spolu se studenty z jiné země, získávat nové přátele a společně si užívat mnoho zábavy. Mezi pět slov, kterými měli mladí lidé shrnout projekt, pak nejčastěji patřily: zábava, poznávání, přátelství, objevování, pokrok, budoucnost.

Šárka Chvalová hodnotí projekt slovy: „Podle mě největším přínosem projektu je, že se potkávají mladí lidé z různých měst, různých národů i kultur, hledají, v čem se liší, co je u nás jinak, ale zároveň v čem jsme stejní. I přes jazykovou bariéru jsou na jedné lodi a mají chuť společně něco vytvořit. Představení tvoří o sobě, o svém pohledu na svět. Přestože nejsou profesionálové, mohou společně vytvořit zajímavou podívanou.“

„Plzeň Meets Mons“ je jedním z projektů pod hlavičkou projektu „V roce 2015 mi bude 20 let“, jehož původní myšlenkou bylo pomoci mladým lidem na prahu dospělosti stát se nepostradatelnou součástí hlavního města kultury a vyvolat v nich odhodlání převzít pomyslné otěže v roce 2016.

Aneta Caltová

stážistka týmu Plzeň 2015

Kontaktní osoby:

Šárka Chvalová - ředitelka GFK

+420 603 842 266, Sarka.Chvalova@krizik.eu

Václav Zelenka - učitel angličtiny na GFK

Vilém Dubnička - divadelní režisér

fotografie: Aneta Caltová

Read More

Skrytá místa. Skryté příběhy. Skrytá Plzeň

Stačí pár doteků na displejích našich smart phonů a dozvíme se, jak místo, na kterém se právě nacházíme, vypadalo před třiceti lety. Co významného se odehrálo v budově, do níž jsme právě vešli. Zjistíme, proč právě tato kavárna byla ve své době tak oblíbená. Necháme se zavést do zastrčené galerie či nenápadného starožitnictví, skýtajícího mnoho zapomenutých pokladů. Plzeň nám nabídne mnoho příběhů a je jen na nás, kterým z nich se necháme oslovit.

Dne 5. 3. 2014 se v Domě hudby v Plzni představil projekt Skryté město, který je jedním z klíčových projektů v rámci Evropského hlavního města kultury. Jde o digitální platformu odhalující dávnou i nedávnou historii města a běžným lidem skrytá místa plná vzpomínek. Převádí vlastnosti tištěného průvodce či papírové mapy do digitální podoby mobilní aplikace. Hlavním cílem projektu je netradiční formou pomoci návštěvníkům i obyvatelům města poznat Plzeň v trochu jiném světle – ve světle osobních vzpomínek, poutavých lidských příběhů, ale i úspěchů a problémů města.

Spuštění plné verze aplikace v české a anglické verzi se plánuje na duben 2015. Projekt se zajímá o žitou Plzeň a snaží se prezentovat její každodennost skrze pohled devíti různých postav. Měl by nás vybízet k vlastnímu objevování a zažívání města. Cílem je vyzdvihnout kulturní, sociální a historická specifika Plzně, ale zároveň odhalit tabu, předsudky a stereotypy.

„Skryté město“ má smysl jak pro turisty, tak pro občany města. Jejich přístupy jsou logicky odlišné, každý navštíví pouze určitou vrstvu města – turista se vydá prozkoumat historické centrum a zajde na prohlídku pivovaru, obyvatel je omezen dojížděním do práce a z práce. Oba se tak pohybují pouze po určitých trasách. Projekt vnímá turisty i obyvatele města jako „návštěvníky“ a aplikace může sloužit oběma. Skryté město má potenciál proměnit Plzeň ve smart tourism destination – turistickou destinaci s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň by projekt měl sloužit jako marketingový nástroj města, propojit se s celým regionem Plzeňska a do svého fungování zapojit místní komunity.

Aplikace má několik úrovní. První je časová osa, která návštěvníkovi odprezentuje příběh města v datech. Jejím cílem je poznat historii Plzně v několika minutách. Jako základní milníky jsou vybrány roky 1842, kdy bylo poprvé uvařeno pivo plzeňského typu Pilsner Urquell, a 2015, kdy se Plzeň bude pyšnit titulem Evropské hlavní město kultury. Tato rovina bude pravděpodobně ztvárněna ve formě webového interaktivního dokumentu.

Další úrovní projektu je devět různých postav – průvodců Plzně, které s uživatelem komunikují a zavádí na konkrétní místa. Postavy jsou fiktivní, každá z nich má odlišný charakter, nějaký specifický zájem a především svůj vlastní životní příběh spjatý s Plzní. Jsou inspirované reálnými příběhy Plzeňanů a jejich subjektivní interpretací města. Postavy nám odhalují tzv. DNA města od roku 1940 až dodnes – to, čím Plzeň je, co představuje a kam směřuje. Setkáme se např. s umělkyní, bednářem z pivovaru, architektkou, pamětníkem druhé světové války, imigrantkou, teenagerem z ulice či malou holčičkou reprezentující dětský pohled na město. Na webu Skrytého města budou k dispozici motivační spoty k jednotlivým postavám.

Každá postava bude mít vlastní zážitkovou trasu v mobilní aplikaci. V rámci tras se setkáme i s přáteli jednotlivých postav, kterými jsou už reální obyvatelé města. S nimi můžeme přijít do kontaktu, případně se s nimi osobně sejít a poslechnout si ještě více zážitků či získat další informace o daném místě a jeho historii.

Co se týče technické stránky projektu, mobilní aplikace bude pečlivě dramaturgicky zpracovaná a bude komplexně zahrnovat vybraná místa, trasy a příběhy. Vše bude vzájemně propojené, takže se pár kliknutími dostaneme od příběhu k tematickému celku, dalším vypravěčům, obdobné trase apod. Projekt bude mít webovou stránku ve formě tzv. digital storytelling, kde budou postavy vyprávět své příběhy pomocí digitálních technologií (sdílet příspěvky, videa, animace apod.) a prezentovat tak image města. Mapa míst by měla sloužit zejména obyvatelům Plzně. Do této databáze, jež by měla být přístupná všem, mohou přispívat lokální hvězdy, komunity, odborná veřejnost i „obyčejní občané“. Mapa míst Skrytého města se tak stane mapou lidských stop.

Do příprav projektu se zapojili také studenti z Katedry sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity: někteří se vydali po stopách trampů v plzeňském regionu, jiní se věnovali proměně Škodovky za poslední tři generace, dvě studentky pátraly po historii tramvajové linky č. 3 v Plzni, další zmapovali plzeňskou hudební scénu 90. let a dva studenti zkoumali přístupnost města pro handicapované občany. Obecně se setkávali nejprve spíše s počáteční neochotou ke spolupráci, přesto se jim však podařilo zaznamenat několik příběhů a nashromáždit dostatek materiálů využitelných pro aplikaci.

Mezi 12. 5. a 7. 6. 2014 budou probíhat terénní workshopy v jednotlivých lokalitách Plzně (Lochotín, Bory, Doubravka, Slovany aj.). Tým Skrytého města bude přebývat v karavanu a oslovovat místní obyvatele, aby přispěli vlastním příběhem.

A jaké je Vaše skryté město?

Aneta Caltová

stážistka týmu Plzeň 2015

Kontaktní osoby:

Jakub Deml - hlavní manažer projektu 

+420 605 138 833, tonamto@kvasi.cz

Petra Štěpánová - koordinátorka projektu

+420 775 131 003, stepanovap@plzen2015.cz

Petra Svoboda - zástupkyně sdružení Kvas

Dalibor Naar - designér mobilní aplikace

fotografie: Petra Štěpánová

Read More

"V roce 2015 mi bude 20"

Studenti gymnázií z Plzně a belgického města Mons, které bude spolu s námi Evropským hlavním městem kultury v roce 2015, připravují společné divadelní vystoupení. O tom, jak spolupráce probíhá a co se chystá, si můžete přečíst přímo na jejich blogu:

Mons meets Pilsen: Pilsen met Mons, the first touch 02. - 07. 12. 201...: We spent a wonderful week together in Mons.   We introduced ourselves...   ...started up the drama project...  ......

Read More