Kultura
jako hlas protestu
15.
října v Plzni (KD Peklo, Nebe coffee & bar)
Akci zahájil v 18:15 hodin moderátor akce
Dalibor Hapl z organizace Člověk v tísni. Představil program večera,
věnovaný promítání dokumentu pojednávajícím o lidských právech na Kubě a hip-hopu
jako prostředku protestu a následovně diskuzi s uznávaným rapperem pod jménem
BONUS o významu rapu a hip-hopu ve svobodné zemi. Dále moderátor představil
pořadatele akce – Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury a Fórum 2000,
které do Plzně zavítalo již potřetí. Hosty večera byl Martin Hůla (Bonus) a
Jakub Doubrava.
Následovalo promítání filmu Cuba libre, film
trval přibližně 60 minut.
Po promítání moderátor vyzval hosty
k zahájení debaty. Položil jim několik dotazů, nad nimiž se rozvinula
diskuze, do které se zapojilo i publikum.
V úvodu oba hosté debatovali o vlastních
prožitcích a dojmech z promítaného filmu. Bonus hovořil o složitosti
situace na Kubě, kde popularita dané kapely souvisí přímo s psaním textů.
Rappeři zpravidla touží vždy po něčem, co je pro ně momentálně nedostupné. Když
pak dostanou, co chtějí, touží opět po něčem novém. Přirovnal situaci na Kubě
k situaci v České republice před 25 lety. Mluvil o kubánském
spisovateli a jeho názoru, že pokud budou moci dělat svou hudbu legálně, lidi
to přestane zajímat.
Jakub Doubrava hovořil o důležitosti
upozorňovat na dění na Kubě, i přes velkou geografickou vzdálenost nemůžeme být
k tomuto tématu lhostejní. Mluvil o rizicích, která jsou na Kubě spojena
se svobodou projevu. Naopak ve svobodných státech je podle něj situace
složitější. Každý si může dělat, co chce. Po revoluci byli lidé euforičtí, ale
např. Karel Kryl byl už tenkrát skeptický, mluvil o tom, co nastane. Dnes se
v České republice potýkáme s lhostejností. Je důležité pojmenovávat
věci a problémy. Mluvil také o provokaci, kterou počin kubánských rapperů je.
Další dotaz směřoval k úloze rappu 25 let
od revoluce v České republice. Bonus zdůraznil nutnost hovořit o tomto tématu
v širším kontextu. Rapp vznikal jako sociální záležitost, do jisté míry podprahová.
Pro lidi z ulice to bylo chytlavé, rapp mohl dělat každý. Nyní
z rappu tento faktor vymizel, chytil se ho byznys, už to není kultura, ale
zboží. Spousta lidí, kteří se tváří jako více umělečtí, často předvádí jen
určitou pózu. Devizou tohoto žánru je srozumitelnost, dá se toho hodně říct a
je tomu dobře rozumět. Český rapp má zvláštní paralelu s country. Je to
stejně nereálná a absurdní věc (akorát je to teď moderní).
Jakub Doubrava na tuto myšlenku navázal. Dle
něho je základ rappu v tom, že člověk má určitou zkušenost, dokáže
pojmenovat věci a předat své myšlenky dalším lidem (protest song). Uvedl také přirovnání
k Francoisovi Villonovi – rebelovi, který dle něj poukazoval na problémy
své doby. Významný kritériem pro to, aby lidé poslouchali rapp je v tom,
že autor musí být originální, musí využívat vlastní formou a jazyk. Pokud
člověk rappuje o svých vlastních problémech a stylově se oblékne, nemá to
žádnou hloubku.
Podle Bonuse je Rapp žánr s jasně
vymezenými pravidly, je konzervativní. Není to tak odvazové, jak si dost lidí
myslí. Většina lidí poslouchajících hiphop není moc tolerantní k odchylkám
od standardu. To, co se děje v hiphopu momentálně, nikdo v ČR bohužel
příliš nereflektuje.
Dále probíhala diskuze na další témata, jako
například romská komunita v ČR či úloha rappu v současné situaci
v ČR a jeho budoucnost.
0 comments:
Post a Comment