Cobblestones in Pilsen vol.3: Advent

Hrabal said: „The most beautiful thing about being drunk is not the elation, not getting high, not the hoot and the holler and the ideas that come, but getting drunk's most valuable asset is the day after, the hangover, the guilty conscience, turmoil…” And he’s right. When I am hangover I am the only ornament hanging near the bottom of this spiky pine tree. And as Christmas looms nearer, more ornaments will appear together with many more hangovers. We use hangovers to soothe our guilty conscience and ease the turmoil inside us. Everything will be much better.

• Our first WRITER-IN-RESIDENCE Mihály Etlinger (*1990) is a very talented young Hungarian writer who came here for one month thanks to our partner Pécs Writers' Program. He is going to share his thoughts with you via social media networks. "This diary" will be published afterwords in a special online blog.

Read More

Cobblestones in Pilsen vol. 2: And I like it

Everyone envies me back home. My friends could have killed me with their looks, my parents shook their heads, my boss scowled, my fiancée sighed like a wise man, when I told them I am coming to Pilsen. None of them have been here before, beer is the only thing they know about this place. „Bring home as much as you can and we’ll forgive you.” I took this snap at the puppet museum. I feel myself like this little bald guy. And I like it.

• Our first WRITER-IN-RESIDENCE Mihály Etlinger (*1990) is a very talented young Hungarian writer who came here for one month thanks to our partner Pécs Writers' Program. He is going to share his thoughts with you via social media networks. "This diary" will be published afterwords in a special online blog.

Read More

Cobblestones in Pilsen: The first lunch

Like the everyday tourist. I ordered something under 'old Czech foods', it seemed like pork and was indeed delicious. The waitress brought the bill and my last beer (instead of dessert) with a big smile. Since then I found a zoo on the city map. It was like a little savanna sunshine piercing through the grey Czech autumn-sky.

• Our first WRITER-IN-RESIDENCE Mihály Etlinger (*1990) is a very talented young Hungarian writer who came here for one month thanks to our partner Pécs Writers' Program. He is going to share his thoughts with you via social media networks. "This diary" will be published afterwords in a special online blog.

Read More

Forum 2000 v Plzni – Nespokojená demokracie: čtvrt století od železné opony a Tchien-an-menu

Kultura jako hlas protestu

15. října v Plzni (KD Peklo, Nebe coffee & bar)

Akci zahájil v 18:15 hodin moderátor akce Dalibor Hapl z organizace Člověk v tísni. Představil program večera, věnovaný promítání dokumentu pojednávajícím o lidských právech na Kubě a hip-hopu jako prostředku protestu a následovně diskuzi s uznávaným rapperem pod jménem BONUS o významu rapu a hip-hopu ve svobodné zemi. Dále moderátor představil pořadatele akce – Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury a Fórum 2000, které do Plzně zavítalo již potřetí. Hosty večera byl Martin Hůla (Bonus) a Jakub Doubrava.

Následovalo promítání filmu Cuba libre, film trval přibližně 60 minut.

Po promítání moderátor vyzval hosty k zahájení debaty. Položil jim několik dotazů, nad nimiž se rozvinula diskuze, do které se zapojilo i publikum.

V úvodu oba hosté debatovali o vlastních prožitcích a dojmech z promítaného filmu. Bonus hovořil o složitosti situace na Kubě, kde popularita dané kapely souvisí přímo s psaním textů. Rappeři zpravidla touží vždy po něčem, co je pro ně momentálně nedostupné. Když pak dostanou, co chtějí, touží opět po něčem novém. Přirovnal situaci na Kubě k situaci v České republice před 25 lety. Mluvil o kubánském spisovateli a jeho názoru, že pokud budou moci dělat svou hudbu legálně, lidi to přestane zajímat.

Jakub Doubrava hovořil o důležitosti upozorňovat na dění na Kubě, i přes velkou geografickou vzdálenost nemůžeme být k tomuto tématu lhostejní. Mluvil o rizicích, která jsou na Kubě spojena se svobodou projevu. Naopak ve svobodných státech je podle něj situace složitější. Každý si může dělat, co chce. Po revoluci byli lidé euforičtí, ale např. Karel Kryl byl už tenkrát skeptický, mluvil o tom, co nastane. Dnes se v České republice potýkáme s lhostejností. Je důležité pojmenovávat věci a problémy. Mluvil také o provokaci, kterou počin kubánských rapperů je.

Další dotaz směřoval k úloze rappu 25 let od revoluce v České republice. Bonus zdůraznil nutnost hovořit o tomto tématu v širším kontextu. Rapp vznikal jako sociální záležitost, do jisté míry podprahová. Pro lidi z ulice to bylo chytlavé, rapp mohl dělat každý. Nyní z rappu tento faktor vymizel, chytil se ho byznys, už to není kultura, ale zboží. Spousta lidí, kteří se tváří jako více umělečtí, často předvádí jen určitou pózu. Devizou tohoto žánru je srozumitelnost, dá se toho hodně říct a je tomu dobře rozumět. Český rapp má zvláštní paralelu s country. Je to stejně nereálná a absurdní věc (akorát je to teď moderní).

Jakub Doubrava na tuto myšlenku navázal. Dle něho je základ rappu v tom, že člověk má určitou zkušenost, dokáže pojmenovat věci a předat své myšlenky dalším lidem (protest song). Uvedl také přirovnání k Francoisovi Villonovi – rebelovi, který dle něj poukazoval na problémy své doby. Významný kritériem pro to, aby lidé poslouchali rapp je v tom, že autor musí být originální, musí využívat vlastní formou a jazyk. Pokud člověk rappuje o svých vlastních problémech a stylově se oblékne, nemá to žádnou hloubku.

Podle Bonuse je Rapp žánr s jasně vymezenými pravidly, je konzervativní. Není to tak odvazové, jak si dost lidí myslí. Většina lidí poslouchajících hiphop není moc tolerantní k odchylkám od standardu. To, co se děje v hiphopu momentálně, nikdo v ČR bohužel příliš nereflektuje.

Dále probíhala diskuze na další témata, jako například romská komunita v ČR či úloha rappu v současné situaci v ČR a jeho budoucnost.

Read More

Umeå: nejprovinčnější evropské město kultury

Presstrip do švédského Evropského hlavního města kultury 2014? Oslava letního slunovratu, ochočení losi, netradiční kultura původních obyvatel Laponska… super, jedu!

Mé nadšení z pozvání od organizačního týmu Umeå 2014 nezkalil ani fakt, že z téměř třicetistupňového tepla v Čechách odlétám na sever, kde léto vítají pod deštníky při deseti stupních. Místním to však divné nepřijde a statečně piknikují na mokré trávě, zpívají a tančí folklór kolem májky s květinovými věnci na hlavách, čímž si letní atmosféru prostě vytvoří. Světlo je tu i dlouho po půlnoci, a když mezi mraky přeci jen vykoukne slunce, atmosféra je kouzelná.

Přesto musím přiznat, že má očekávání byla v lecčems mylná. Když se na letišti ve Stockholmu doptávám věncem okrášleného mladíka v tričku s logem „informace“ na přestup do Umey, vyslovujíc to hezky česky, napřed hledí nechápavě, načež mu svitne: „aaa, Ymeo? a co tam?“ O Evropském hlavním městě kultury 2014 neslyšel, což zcestně omlouvá tím, že je mu teprve dvaadvacet…

Na vnitrostátním letišti v Umee si faktem, že přijíždíte do místa dění kulturní „olympiády“, už můžete být jisti. Červené srdce s úsměvem vás vítá nejen u příletu, ale i v ulicích města, na stromech i v tvářích místních lidí. Právě ti vytváří většinu programu sami. Vítání léta „Midsummer“ je především v jejich režii. Ať už jde o sportovně-hudební slavnost, při které místní atlet skáče do výšky za doprovodu speciálně zkomponované skladby osmnáctičlenného orchestru a juniorské basketbalistky driblují do rytmu koncertu operní filharmonie, nebo vztyčení májky na folklorní slavnosti slunovratu, až po tradiční přehlídku sborového zpěvu. Samotní organizátoři z týmu EHMK s koordinací moc práce nemají, vše probíhá tak nějak samospádně, někdy na můj vkus až příliš lokálně.

Umea má kolem sto dvaceti tisíc obyvatel, zajímalo by mě ale, kde všichni jsou?? Recepční v hotelu vysvětluje, že jsme přijeli v době, kdy všichni z města odjíždí slavit na venkov nebo jsou doma s rodinami. Většina barů a hospod je zavřená. Oproti zahájení, které do ulic navzdory chladnému počasí vytáhlo padesát tisíc lidí, se největší letní slavnosti zúčastní dle mého odhadu sotva pětistovka. Je to roztomile sousedské, ale nejsem si jista, jestli má program co nabídnout i turistům …

Přesvědčí mě o tom návštěva místních kulturních institucí. Navzdory skromné velikosti se Umeå pyšní skvělým muzeem regionální historie (Västerbottens Museum) a laponské kultury (Tráhppie), jakož i soukromým muzeem kytar s největší sbírkou elektrických kytar na světě, včetně cenných kousků v ceně mnoha milionů korun (Guitars – the Museum). Milovníci moderního umění ocení výtvarnou galerii Bildmuseet, která kromě zajímavých expozicí nabízí čistou skandinávskou architekturu a jedinečné výhled na řeku protékající centrem města. 

Na své si přijdou také v parku soch (Umedalen Sculpture Park) na okraji města, nabízející stálou výstavu 36 instalací ve veřejném prostoru. Jde o díla švédských i zahraničních umělců, považovaná za jednu z nejlepších open-air galerií v Evropě.

Kdo má rád klasické turistické atrakce, určitě zavítá na 70km blízkou farmu Älgens Hus s ochočenými losy. Elegantní dvoumetrová zvířata se pasou v oboře, ale na přání vás majitelé vezmou přímo mezi ně. Po podrbání jejich hebkého paroží v restauraci můžete ochutnat losí guláš nebo zakoupit sýr z losího mléka.

Zbývá už jen objevit nějakého Laponce a nechat si od něj přiblížit jejich přírodní filozofii. Ale protože se podle odhadů k této minoritní národnosti hlásí jen necelých dvacet tisíc obyvatel Švédska a tradičnímu životu v dřevěných chatičkách napůl zakopaných do země a kočujíc spolu se stády sobů již dnes neholduje nikdo, musíte se spokojit s laponským odkazem ve formě hrdelních zpěvů na DVD a ručních výrobků, prodávaných v muzeu. Snad se díky rostoucímu „národnímu uvědomění“ podaří jejich starověký jazyk a hluboký vztah k přírodě zachovat, zvlášť v kontextu davidogoliášského boje proti komerčním těžařským společnostem. To sice projekt hlavního města kultury zajistit nemůže, ale už to, že se o nich zbytek Evropy dozví, považují místní organizátoři za důležité.

Na závěr ještě jeden tip pro skandinávské fajnšmekry: pokud vás bavila trilogie Milénium od Stiega Larssona, vězte, že se narodil právě v Umee. Při procházkách po okolí si můžete připomínat temný děj jeho detektivek, a pokud byste zatoužili expresionistický zážitek vyšroubovat do extrému, nenechte si ujít antickou hru Elektra od Richarda Strausse v podání místní opery NorrlandsOperan. Open air uvedení 14.-23. srpna na 200m dlouhé scéně si vzali do parády portugalští scénografové La Fura Dels Baus. Že o krev nebude nouze, uvidíte sami: ukázka Elektra

Mirka Reifová,

PR manažerka týmu Plzeň 2015

Read More

V Třeboni se pootevřela vrátka do Zahrady

Letošní mezinárodní festival animovaného filmu - Anifilm je za námi a kromě báječných krátkých, dlouhých i studentských filmů, přinesl ochutnávku z připravovaného kybernetoskopu Zahrada. Ten bude k vidění v Západočeském muzeu od 24.února do 24.května v roce 2015.

Co konkrétně se pod podivným slovem kybernetoskop skrývá? Jedná se o interaktivní projekt Jana Trnky a Matyáše Trnky, kteří se rozhodli vdechnout kouzelné knížce jejich otce a dědečka Jiřího Trnky život a přenést ji z knižních listů do formy audiovizuálního díla. Nechtějí však přenést pouze obrázky a text a obklopit jimi diváka. Chtějí vytvořit hru, do které je návštěvník zcela interaktivně zapojen.

Západočeské muzeum proto za necelý rok promění plochu několika set metrů čtverečných ve velkokapacitní audiovizuální stroj plný překvapení. O tom, že bude pohlcen nejen malý, ale i velký divák se každý jistě přesvědčil právě v Třeboni, kde se každému, kdo chtěl navštívit kino Světozor, postavil do cesty velký zahradní trpaslík. Nebyl to ale jen tak obyčejný trpaslík. Byl to plně funkční trpaskop! Ještě nepatentovaný vynález autorů, pomocí něhož jste vstoupili do hlavy trpaslíka a odhalili tak jeho sen. A že měl trpaslík po dobu festivalu spaní neklidné nebylo pochyb! Velcí, malí (ti obzvlášť), všichni chtěli nahlédnout. Někdy se dokonce stála i fronta!

Kromě trpaskopu v útrobách Zahrady, ukryté v Západočeském muzeu, najdeme i jiné vynálezy jako kočkodrom, slonograf nebo štěkafón. Obyvatelé Zahrady k nám promluví ale také skrze animace, filmové triky a projekce. Kdo najde odvahu a vstoupí, musí počítat s nejrůznějšími nástrahami a dobrodružstvím, které tam na něj čeká. A když budete pozorným odvážlivcem, slibují autoři i setkání s „moudrou“ velrybou.

Trnkova Zahrada nepřestane okouzlovat generace současné ani příští. Propadněme tedy jejímu kouzlu příští rok společně v Plzni!

Michaela Režová

stážistka v týmu 2015

odkazy:

http://www.zahrada2.cz/

https://www.facebook.com/zahrada2

fotografie: Tomáš Urbánek

Read More

From France to the Czech Republic

This is after a twelve hours trip through France, Belgium, Germany and the Czech Republic, that we ( two Czech friends of mine and I ) arrived at 10 pm.  Before my stay, I looked for some information about the city where I would live in, and I could already see that I was well in Plzeň because I recognized the gigantic and marvellous Cathedral of St. Bartholomew which is in the middle of the main square.

Several bars and restaurants were open, so I decided to savour the most known product of Plzeň. This is, of course, the Pilsen Urquell beer which is still nowadays brewed in Plzeň. The friendly barman could speak in English, so it was easy to command something, moreover he advised me which beer I should drink for the first time. There, some very welcoming people had interest for me, I like to think that was because of my accent or my friendly face, but who knows ?

I discussed with a couple which loves to travel all around the world, they had already visited some parts of France and they suggested to drive me home. What a good surprise ! I knew someone for one hour and we have already built a friendship. My adventure in Plzeň had just started.

By going through the city, in addition to the stunning Gothic and New Renaissance style houses and buildings, I can notice some colourful advertisings on walls, trams, buses and boards. There are two major events which are Plzeň 2015 and Majales. Plzeň will be one of the European Culture Capital the next year but some events have already begun. You can see what will happen every day on the different social networks and apps. If you don't have means to know it at home, there is always all information in trams about Plzeň 2015. I find it quite good, you can always be in the know about what will happen in town.

Thanks to strolls in narrow streets, you can find an unexpected event, such as a concert of Michal Röhrich and his three bands on Saturday just after the well known competition Porta. Or you can meet a group of foreigners with a tourist guide at 9 pm and to get on well with them or to face a ray of sunlight setting on the top of Plzeň.

Then, I cannot speak about the Czech Republic and in particular Plzeň without saying how surprised I was when I saw prices in restaurants, shops and supermarkets. One Euro correspond from 25 to 27 Czech Koruna, so the second day, I went to a restaurant with a friend, and we paid 15 Euros for both of us. That is the normal price for one person in France or Germany.
I'm so excited to see where the next step will take me.

Matthias

Read More